Jdi na obsah Jdi na menu
Reklama
Založte webové stránky zdarma - eStránky.cz
 


Sariya Islam, katolička z Indie

25. 10. 2009

Můj příběh začíná v roce 1979 kdy mne Bůh přivedl na tento svět do velice pobožné a duchovně uvědomělé rodiny. Byli jsme ortodoxní římští katolíci, před naším obrácením na islám. Moje rodina proslula jako aktivně zapojená do církve a farních událostí. A tak jsme měli – a dosud máme – v rodině kněze, jeptišky a misionáře (pořád zkouší své taktiky, ale my víme, jak je zvládnout). Můj dědeček dokonce postavil kostel v rodné Kerale v Indii. Ale moje rodina byla tou, která lnula k ideálům, milovali jsme stvořitele, třebaže zavádějícně a vždy jsme se snažili být dobrými lidskými bytostmi. Byli jsme hrdí na to, že jsem zbožní lidé a nejlepší mezi námi byla moje matka. Mnohokrát ji kněz naší farnosti dával za příklad pro druhé dámy. Byla vzornou křesťankou. Četla Bibli pravidelně a praktikovala náboženství oddaně.

Tedy, pro začátek, matka měla několik duchovních zážitků, které vyústily v hlubokou nespokojenost s jejím náboženstvím. Obrátila se k Bibli pro odpovědi, ale to ji jen zavedlo ještě dále od toho, co měla dříve za posvátné. V těchto dnech s rodiči pracoval právník jménem Ibrahim Khan jako náhradní právní poradce, jelikož náš právní zástupce byl na dovolené a rodiče potřebovali naléhavě radu v obchodních záležitostech. Jsouce vzdělaným muslimem, představil mamce islám a ona přijala islám během několika týdnů. Mně bylo tehdy asi 13.

Moje situace byl dost matoucí (přinejmenším) jsouce nejstarším dítětem. Rodina se rozpadla, poněvadž maminka cítila, že její manželství bylo anulováno a je neplatné. Nenáviděla jsem islám ve víře, že rozbil naši rodinu. Otec nás opustil a odešel. Cítila jsem, že je vším, co o něm praví média (Astagfirullah), ačkoli dost legračně, jsem si zamilovala Azán.

Tehdy jsem islám nenáviděla a myslela si, že bych mohla být čímkoli, jen ne muslimkou. Avšak hrozně jsem respektovala a milovala maminku. A nemohla jsem pochopit, proč provedla něco takového. Chtěla jsem porozumět, co přitahovalo ji – vzdělanou, kulturní dámu – k něčemu tak středověkému, jako je islám. Nakonec jsem se jí jednoho dne zeptala a její odpověď byla velice prostá, “Přečti si Bibli, stránku po stránce.”

Tehdy jsem zahájila svou cestu objevování. Byla jsem velice mladá, ale Bůh mi dal dospělost chápat, co jsem četla. V Bibli jsem našla tolik chyb a nesrovnalostí. Nalezla jsem v Bibli uvedené věci, které křesťané nedodržují. Našla jsem věci, u kterých jsem cítila, že nejsou logické. Našla jsem závazky, které byly porušeny. Nalezla jsem jasnou zmínku o Proroku Muhammadovi (pokoj a Boží požehnání s ním). Ale byla jsem velice tvrdohlavá a odmítala přijmout pravdu.

Tedy, pokračovala jsem ve studiu křesťanství a pomalu začala odbočovat ke srovnávacímu náboženství, ale pořád jsem odmítala studovat islám. Někdy v té době mi matka poslal dopis s přepisem a překladem súry Al-Ichlás a to se pro mne stalo posedlostí. Recitovala jsem to zas a znova. Bylo to pro mne jako tasbíh. Když už mne nedovedlo uspokojit žádné písmo, obrátila jsem se ke Svatému Koránu. Úplně jsem spadla na hubu! Toto byla pravda, kterou jsem hledala! Tady byly odpovědi na všechny otázky! Tehdy jsem věděla, že jsem potkala svůj osud. Stálo mne to dva roky studií, ale byla jsem vděčná. Tehdy mi bylo asi 15 nebo 16.

Následně jsem konvertovala na letišti v Bombaji! Šla jsem se setkat s mamkou a chtěla jsem, aby byla svědkem mého šahadah. Později se svěřila, že se modlila k Bohu, aby mi dal Hidajah, takže kdyby neměla jinou pomoc, měla by podporu nejstarší dcery. A Bůh jí splnil přání, Alláhu Akbar.

Můj bratr a sestra byli velice malí a tak nějak šli v mých stopách a přijali islám. Museli jsme uskutečnit hidžru do Bombaje, jelikož jsme se obávali, že lidé by se nás – tři děti – snažili oddělit od maminky. Věděli jsme, že v Kerale nebudeme nikdy schopni praktikovat dín. Bombaj byla jediná možnost a my jsme se jí chopili a MašaAlláh, Boží požehnání nás zaplavilo! Tamější muslimové nás přivítali s otevřenou náručí. Učili jsme se arabsky, dokončili studia a teď máme vlastní skvělý domov, Alhamdullillah.

Tatínek se k nám vrátil, ačkoli zůstává katolíkem. Ale my ho moc milujeme a on je součástí všech našich rozhodnutí. Učí se islám a respektuje naši dín, náš způsob islámského života. Je naší oporou, ač je mimo islám, trochu jako strýček Proroka (pokoj a Boží požehnání s ním) Abu Talib. Zbytek naší rodiny je rozhodně proti islámu, třebaže se vyrovnali s faktem, že budeme vždy muslimy, InšaAlláh. Semtam dostáváme poštu, která se nás snaží obrátit zpět na křesťanství, přestože v dnešních dnech už nechodí tak často jako dřív.

Nedávno jsme se vydali do Keraly navštívit prarodiče a pro mne bylo skvělé znovu vidět místo, které jsme opustili jako děti. Byli jsme silní díky síle naší imán, kterou nám dal Bůh a díky Němu jsme se vrátili jako vítězové. Možná, že jednoho dne tam založíme masdžid a islámské studijní centrum, inšaAlláh.

Dnes je to skoro 10 let, co jsme muslimové ale je to pocit, jako bychom jimi byli vždy.

 

www.islamreligion.com

 

Komentáře

Přehled komentářů

Zatím nebyl vložen žádný komentář