Jdi na obsah Jdi na menu
 


Pravda a mýty o arabské ženě v západních médiích

24. 10. 2007

Napsala Marta Minakowska

 

ObrazekDiskuze o arabském světě dnes nabývají na intenzitě. Útoky z 11. září 2001 ukázaly lidem v Americe a v Evropě, že muslimové nežijí na jiné planetě, jsou blízko a každým dnem jsou novými imigračními vlnami hledajícími práci v USA nebo Francii blíž. Proto roste zájem o islám a muslimy a řada novinářů využívá této situace a píší o věcech o kterých ve skutečnosti nic moc nevědí. Bohužel jim dobře nerozumí. A jedním z nejčastěji diskutovaných témat je život ženy v arabských zemích.

Nejrozšířenějším názorem o situaci žen v muslimských zemích je jednoduchá: všichni novináři vykreslují muslimské ženy jako že nemají žádná práva, že jsou vězněny jako zvířata a jejich muži si jich neváží. Ve většině textů se také objevuje snaha naprosto přesvědčit čtenáře, že on i autor žijí v „v lepším, civilizovanějším světě“, „světě štěstí a práva“ a že všichni ostatní by se měli učit jak takto žít od Ameriky a Evropy, protože toto je nejlepší způsob života. Čtenář se potom cítí hrdý a zavírá noviny s úsměvem na tváři – cíle bylo dosaženo.

Obvykle jsou články doprovázeny fotkami muslimských žen v tradičním oblečení. Samozřejmě ty nejvíce zahalující jsou pro novináře „nejpoužitelnější“ protože šokují západní čtenáře a šokující přitahuje pozornost. Proto bylo tolik článků napsáno o situaci žen v Afghánistánu – burka vždy vypadá zvláštně a zaujme cizího čtenáře.

Nikdy jsem neslyšela o článku, který by jasně zmiňoval, že islám nevyžaduje od muslimek, aby si zakrývaly obličej. Nejdůležitější je, že ženy na obrázcích jsou obvykle vybírány nejen z nejvíce tradičních společností, ale také z nejchudších vrstev. Jejich oblečení je ve špatném stavu, často špinavé. A tyto ženy jsou ukazovány jako vzor všech muslimských žen. Nevzpomínám si, že by někdo publikoval fotky bezdomovců a prezentoval je jako ukázku toho, jak život v Americe nebo Evropě vypadá. To je přesně naopak, novináři nám ukazují, že Amerika je skutečným Eldorádem, kde všichni obyvatelé mají drahá auta a velké domy a arabský svět je plný špíny a chudoby.

Text napsaný pod fotkami muslimských žen je často sarkastický a primitivní, nazývající jejich oblečení „stany“ nebo „prostěradly“ aby se západnímu čtenáři dostala i trocha humoru.

ObrazekVzpomínám si jen na pár fotek muslimek v „moderním“ muslimském oblečení v celostátních novinách v mé zemi, v Polsku. V Maroku a Tunisku jsem ale viděla ženy v opravdu hezkých kostýmech nebo tunikách, které jsou v souladu s muslimským právem a mohla bych je klidně nosit i já nebo moji přátelé. Ale takovéto ženy v našich médiích neexistují.

Dalším oblíbeným tématem v souvislosti s muslimskou ženou jsou články o polygamii. Polygamie je vždy prezentována jako akt zhýralosti existující díky islámu. Žádná zmínka o tom, že polygamie byla běžná a oblíbená na středním východě dávno před islámem. Je logické, že při vysoké úmrtnosti mužů v těžkých životních podmínkách zůstala řada žen bez jakékoli opory. Polygamie jim dala šanci tuto oporu získat. Ve skutečnosti islám redukoval polygamii, podle něj muž může mít maximálně čtyři manželky.

Západní člověk chápe polygamii jako něco strašného. Ale podle muslimského práva nikdo nemůže být nucen k polygamii, manželka může souhlasit s tím, že si její muž vezme druhou ženu, nebo se může rozvést. Co je nejdůležitější, některé ženy preferují život v polygamii. Jejich domácí povinnosti jsou rozděleny mezi ně a cítí se silnější, když požadují něco od svého muže. Muslimky v této situaci, chráněny právem, jsou na tom mnohem lépe než „skrytá polygamie“ v níž mnozí lidé na západě, kdy muž, žena, nebo oba mají milenku/milence, žijí.

Mnohdy novináři píší, že muslimka žije v permanentním strachu, že bude opuštěna, protože její manžel se s ní může rozvést tím, že třikrát řekne, že ji opouští. Pravdou samozřejmě je, že to není tak snadné jak se zdá, rozvod v muslimské společnosti má velký vliv na řadu rodinných vztahů. Svatba i rozvod jsou vždy záležitostí všech členů rodiny nebo klanu. Proto není rozhodnutí rozvést se tak jednoduché a rozvádějící se pár je zodpovědný za změnu velmi důležitých aspektů jejich rodinného života. Vzhledem k rozpadu hodnot tradiční rodiny v západním světě a velkému počtu rozvodů navzdory všem nutným rozvodovým procedurám bychom měli být opatrní, když soudíme tento aspekt muslimského práva.

Někteří západní autoři článků o ženských právech v muslimské společnosti jsou více zvídaví a než začnou psát, nahlédnou i do koránu. Výtržky z něj, které hledají jsou všechny ty, které mohou být interpretovány jako útok na ženská práva. Jak jsem zjistila, existují dvě pravidla z koránu, které vypadají z pohledu západního člověka velmi nefér.

ObrazekPrvním z nich je pravidlo, že svědectví ženy před soudem se počítá jako polovina svědectví muže. Autoři často píší, že kořeny tohoto pravidla jsou v dávném přesvědčení Arabů, že ženy jsou hloupé a jejich názory nejsou pro mužské myšlení důležité. Skutečný základ tohoto práva bývá vysvětlen jen zřídka. Jako vždy, všechno má své důvody. V minulosti ženy v arabském světě většinou seděly doma, věnovaly se domácím pracím a staraly se o děti. Neprojevovaly se ve veřejném životě. Proto nemohly dobře rozumět a soudit některé události.

Druhým pravidlem islámského práva, které se lidem v USA nebo Evropě zdá nespravedlivé je dělba dědictví. Fakt, že žena zdědí o polovinu méně než muž není pro člověka ze západu, kde existuje posedlost rovností, pochopitelná. Pozadí tohoto pravidla je jasné – v arabské společnosti byla žena vždy podporována muži. Ještě dnes, kdy ženy pracují, mohou si svoje peníze nechat jen pro sebe, protože je povinností muže postarat se z finančního hlediska o rodinu. Proto ženy nepotřebují peníze z dědictví tolik jako muži.

Také můžeme říct, že stereotypní představa muslimky je představa ženy, která nemá vzdělání, často je negramotná. Lidé na západě se domnívají, že arabská žena nesmí studovat a je držena v domě jako ve vězení. Ano, v minulosti opravdu mnoho žen zůstávalo doma, protože to byla jejich povinnost v rámci společnosti. Ale dnes řada žen studuje a na univerzitách v mnoha moderních zemích perského zálivu je více studentek než studentů. Arabské dívky jsou velmi cílevědomé ve snaze dosáhnout vyššího vzdělání, které nebylo příliš populární mezi jejich matkami. Po dostudování se snaží uplatnit svoje znalosti a pomáhají dalším ženám a hledají práci. Navzdory západnímu názoru, muslimky mohou pracovat, řada z nich jsou například učitelky nebo zdravotní sestry.

ObrazekNa závěr bych ráda ještě jednou zdůraznila, že arabský svět nevypadá tak, jak je nám prezentován v novinách a televizi. Mnozí novináři v tomto našli svoje „horké téma“, ale většinou nejsou odborníci na tuto kulturu a nerozumí, o čem to celé je. Já jsem studentkou arabistiky a islámských studií a proto mám odlišný názor a mohu porovnat moje znalosti s tím, co je prezentováno v našich médiích. Neférové odsuzování mnoha novináři mě zraňuje, protože jsem stoupencem idey dialogu mezi křesťany a muslimy, mezi západem a východem. Není to snadné, protože jsme v mnoha věcech odlišní a naše světy se někdy zdají jeden od druhého vzdálené. Ale pravdou je, že žijeme na jedné zemi, jsme všichni jeden lid a měli bychom co nejlépe spolupracovat, nejlépe jak dokážeme. A negativní stereotypy milionkrát opakované novináři jen staví zeď mezi námi a nutí nás ke strachu z jiných civilizací.

 

www.islamweb.sk

 

Komentáře

Přehled komentářů

Zatím nebyl vložen žádný komentář
 

 

 

Z DALŠÍCH WEBŮ

REKLAMA